AKTUÁLNĚ: Dnes probíhá konference pro děti! Sleduj nás na streamu!

Děti se zdravotním postižením

Od 1.ledna 2018 máme další působnost. Nově se zabýváme také právy osob se zdravotním postižením.

V rámci působnosti jakožto monitorovacího orgánu se systematický zabýváme problematikou práv osob se zdravotním postižením a jejich naplňováním. Provádíme výzkumy, vydáváme doporučení k otázkám souvisejícím s naplňováním práv osob se zdravotním postižením a dále také navrhujeme opatření směřující k ochraně osob se zdravotním postižením.

Podrobnější informace o naší činnosti v této oblasti nalezneš zde.

Můžeš kouknout také na naše video:

Moc se nám líbí, že ČT :D v rámci přístupnosti pořadů myslí i na nejmenší se sluchovým postižením. Stejným pohádkám a příběhům tak rozumí jak děti zdravé, tak ty se sluchovým postižením.

Veterinář Dr. Žako a jeho papoušek Žako Kongo – to jsou hlavní představitelé pořadu Dr. Žako. Poťouchlý veterinář (podání v herce Radima Fialy) ve své ordinaci čte napínavé pohádky a zvířecí příběhy z pera Lucie Křesťanové, zatímco jeho společník, rukama mluvící papoušek (herec Martin Kulda), mu u toho asistuje. V příbězích vystupuje také dalších deset neslyšících herců v krásných kostýmech, kteří pohádky pomáhají tlumočit do znakového jazyka. Kompletní archiv pořadu najdete na webových stránkách pořadu.

Pokud se chcete naučit mluvit rukama, koukněte na pořad Hopsasa. Malí herci – Nela a Jindra Vás to naučí. A navíc, nebo hlavně, si s nimi zacvičíte, rozhýbete se a samozřejmě si zahopsáte. A je úplně jedno, zda slyšíte, nebo ne. Malým průvodcům pomáhá kamarád Hops (herec Robert Milič) a uklízečka Kutivá (herečka Kamila Valůšková). Kompletní archiv pořadu, lexikon znaků, básničky i pohybové výzvy najdete na webových stránkách pořadu.

Proč nás aktivita ČT :D zajímá?

O ledna 2018 je naším úkolem monitorovat práva osob se zdravotním postižením. Zabýváme se tak různými oblastmi života lidí se zdravotním postižením, provádíme výzkumy, vydáváme doporučení a navrhujeme opatření, která by lidem s postižením měla pomoci.

Chcete kouknout, čeho se problémy mohou dotknout? Mrkněte na videa.

Aby dítě se zdravotním postižením mohlo jít domů z nemocnice, je třeba, aby na jeho zdravotní stav dohlížel lékař.

V nedávné době jsme se setkali s případem, kdy rodiče marně sháněli pro svého syna lékaře. Všichni lékaři v jejich okolí jim tvrdili, že mají plno a malé pacienty nepřijímají. Jejich syn tak musel zůstat v nemocnici. Rodičům se situace samozřejmě nelíbila, a proto se mimo jiné obrátili na nás s žádostí o radu či pomoc.

Poradili jsme jim, aby si od lékařů, kteří jejich syna odmítli, vyžádali písemné vyjádření s odůvodněním. S těmi se poté totiž mohou obrátit na svou zdravotní pojišťovnu a ta by jim měla sama zajistil dětského lékaře. Stalo se tak i v našem případě a nyní je již malý chlapec doma a stačí, že na její zdravotní stav dohlíží dětský lékař.

Pamatujte si, že:

  • Lékař/ka nemůže odmítnout ošetřit či zaregistrovat pacienta nebo pacientku podle své libosti. Důvodem však může být například to, že má skutečně plnou kapacitu, nebo že nemá uzavřenou smlouvu se zdravotní pojišťovnou pacienta či pacientky.
  • Zdravotní pojišťovna musí vynaložit úsilí, aby zajistila svým pojištěncům a pojištěnkám praktického lékaře či lékařku v dojezdové vzdálenosti.

K hledání lékaře či lékařky přinášíme na webu několik dalších užitečných informací a rad.

Nedávno se na nás obrátila Ema, která kvůli svému onemocnění potřebovala asistenčního psa. Ten jí bude pomáhat zvládat každodenní život, který jí přináší různé těžkosti. Nevěděla, jestli s ní asistenční pes bude moci bydlet na internátu (tj. v domově mládeže), kde přes týden pobývá. Ptala se nás, jestli jí to může zakázat ředitel školy, jejíž součástí je internát.

Emě jsme vysvětlili, že vstup asistenčního psa do domova mládeže není zmíněný v žádném konkrétním zákoně. Existuje však antidiskriminační zákon, který zakazuje diskriminaci z důvodu zdravotního postižení. A její onemocnění by za zdravotní postižení mohlo být považováno.

Pokud by ředitel školy vstup asistenčního psa do domova mládeže zakázal, mohlo by jít o diskriminaci. Ale není to možné dopředu jednoznačně říci. Záleží totiž na konkrétní situaci. Kroky ředitele musí být přiměřené, zohledňovat konkrétní možnosti internátu a také ostatní ubytované. Problém by mohli mít třeba spolužáci alergičtí na psí srst. Důležité je proto hledat možnosti řešení a případný zákaz podrobně zdůvodnit.

Ema udělala dobře, že již možnosti řešení probrala s hlavní vychovatelkou internátu. Společně vymyslely, že by Ema mohla mít pokoj v přízemí blízko vchodu do domova, vlastní povlečení a že by internát ke vchodu umístil hadr na otírání psích tlapek.

Emě jsme doporučili, aby situaci probrala s ředitelem školy a zmínila možná řešení, která projednala s hlavní vychovatelkou. Pokud by ředitel školy trval na zákazu, měl by to Emě podrobně zdůvodnit. Ema by se následně mohla obrátit na Českou školní inspekci. O posouzení by mohla požádat také nás. Vyhodnotili bychom, zda podle nás došlo k diskriminaci, a na základě toho Emě doporučili další možnosti řešení – například zda je vhodné, aby podala žalobu k soudu nebo se pokusila dospět k dohodě formou mediace.