Bezpečné prostředí, dobré vztahy s blízkými a vedení k samostatnosti. To by mělo být jistotou dospívání každého dítěte bez ohledu na to, kde vyrůstá. Dětský ombudsman Martin Beneš proto při systematických návštěvách zařízení ústavní péče nehledá jen problémy. Setkává se také s příklady, které pomáhají, aby z dětí mohly vyrůst spokojení, sebevědomí a samostatní dospělí.
„Neexistuje jediný správný návod jak na výchovu. Proto se při návštěvách dětských domovů a dalších zařízení snažím zjišťovat, co funguje a jaký to má přínos pro děti,“ vysvětluje dětský ombudsman Martin Beneš. Na povrch se podle něj častěji dostanou příklady, kdy zařízení selhávají. „Sdílení dobré praxe je důležité pro zlepšování prostředí celé ústavní péče,“ věří Beneš.
Recept na bezpečné prostředí? Důvěra a podpora vztahů
„Když se bavím s pracovníky dětského domova, snažím se zjistit, jak dobře děti znají. Každé dítě je jiné, má jiné potřeby, jinak se projevuje. Tomu je důležité snažit se porozumět, protože z porozumění roste důvěra a respekt,“ vysvětluje dětský ombudsman. Tým ombudsmana a dětského ombudsmana se s podobným přístupem setkal v dětských domovech v Moravské Třebové nebo Velkých Heralticích.
V obou těchto domovech se mohou děti setkávat se svými blízkými bez omezení. „Žádné ohlášení předem, nebo určené hodiny. Návštěvy mohou přijít k dětem na pokoj, můžou se setkat na zahradě nebo v návštěvní místnosti. Dětský domov aktivně podporuje pobyty dětí v rodině třeba tak, že vychovatelka vozí sourozence k matce vzdálené více než 200 kilometrů,“ popisuje Beneš.
Za skvělý příklad považuje třeba to, když personál doprovází děti na návštěvy rodičů, kteří jsou třeba ve vězení, nebo v léčbě závislosti. S tím se setkal třeba v dětském domově v Mladé Boleslavi. „Udržování vztahů je pro děti důležité, i když je rodinná situace složitá,“ doplňuje Beneš.
Cíl: Samostatnost jako příprava na dospělost
Mnoho zařízení podle dětského ombudsmana klade důraz také na postupné osamostatňování dětí. Ty si organizují svůj čas, učí se nakupovat, vařit nebo hospodařit s penězi. „Skvělým příkladem je třeba dětský domov Velké Heraltice, kde děti učí hospodařit s penězi, spořit a plánovat výdaje. Také podporují děti v brigádách. V Chomutově a Mladé Boleslavi zase pomáhají dětem se založením bankovního účtu,“ vyzdvihuje dětský ombudsman.
K pocitu běžného života přispívají i zdánlivé drobnosti — možnost mít domácího mazlíčka, zamykat si pokoj nebo využívat anonymní schránku důvěry a kontakty na externí pomoc. Další příklady shrnuje dokument dobré praxe dětských domovů.