Když stát připravuje nějaký plán, který má pomáhat dětem s duševním zdravím, měl by se ptát i samotných dětí. Právě na to upozornil dětský ombudsman. Společně s ombudsmanem navrhli spoustu dalších změn, jak připravovaný Národní akční plán pro duševní zdraví vylepšit.
Podle dětského ombudsmana aktualizace návrhu Národního akčního plánu pro duševní zdraví z Úřadu vlády zatím dostatečně nepočítá s tím, že by se děti mohly podílet na jeho přípravě. Děti se nepodílely ani na původním již schváleném akčním plánu. Dětský ombudsman si myslí, že je to škoda. Uplatnil i celou řadu dalších výhrad. „Když chceme dětem opravdu pomáhat, musíme vědět, co samy prožívají a co potřebují. Proto je důležité naslouchat jejich názorům,“ říká dětský ombudsman Martin Beneš.
Co dále dětský ombudsman plánu vytýká?
- Dětský ombudsman také upozornil na to, že je stále málo dětských psychologů a psychiatrů. Mnoho rodin proto těžko hledá odborníka, který by dětem pomohl, když mají psychické potíže. Stát by podle něj měl jasněji ukázat, jak chce tuto situaci zlepšit.
- Dalším tématem je internet a sociální sítě. Děti dnes tráví hodně času online a to může mít vliv na jejich duševní zdraví. Návrh plánu se tomu ale věnuje jen málo. Dětský ombudsman proto navrhuje, aby stát této oblasti věnoval větší pozornost.
- Podle dětského ombudsmana je také důležité pravidelně zjišťovat, jestli přijatá opatření opravdu fungují. Jen tak se dá poznat, zda se dětem dostává potřebné pomoci a podpory.
Společně s ombudsmanem upozornil i na další problém. Nesouhlasí s tím, aby se tato část agendy lidských práv přesunula z Úřadu vlády na Ministerstvo zdravotnictví. Podle nich by to nebyl správný krok.
O tom, jak důležité je duševní zdraví dětí, se mluvilo také tento týden v pondělí na konferenci, kterou uspořádal UNICEF Česká republika. Dětský ombudsman se tam setkal s odborníky, zástupci státu i organizacemi pracujícími s dětmi. Součástí konference byl také výzkum „Mladé hlasy“, ve kterém děti a dospívající říkali své názory a zkušenosti. A takto to by to podle dětského ombudsmana mělo vypadat ve všem, co se týká dětí.
„Právě naslouchání dětem a zapojování dětí do rozhodování o věcech, které se jich týkají, patří mezi mé hlavní požadavky. A to nejen v oblasti duševního zdraví,“ dodává dětský ombudsman.
Ombudsman Stanislav Křeček ve svých připomínkách zdůraznil například potřebu větší transparentnosti a veřejné kontroly kvality péče v oblasti duševního zdraví, včetně zveřejňování výsledků hodnocení jednotlivých zařízení. Upozornil také na nutnost posílit ochranu práv pacientů, zejména při používání omezovacích prostředků, a nastavit jasné mechanismy nápravy v případech zjištěných pochybení.