Zdravotnictví

Obrátila se na nás šestnáctiletá Petra, které gynekoložka odmítla bez souhlasu její matky předepsat antikoncepci. Nemohli jsme sice přímo prošetřit postup lékařky, ale Petře jsme poradili.

U dívek ve věku 15 až 18 let může být předepsání antikoncepce komplikované. Lékaři a lékařky musí sami posoudit, jestli je dívka dostatečně duševně vyspělá na to, aby mohla sama požádat a rozhodnout o předepsání antikoncepce.

Přístup gynekologů a gynekoložek se tak může lišit. Většinou se má však za to, že pokud je dívka schopna sama navštívit ordinaci a požádat o předepsání antikoncepce, je dostatečně duševně vyspělá udělat takové rozhodnutí.

Souhlas rodiče pro předepsání antikoncepce tedy není většinou nutný.

Pokud bys nebyla s postupem lékaře nebo lékařky spokojena, lze to řešit buď jejich změnou nebo podáním stížnosti.

Aby dítě se zdravotním postižením mohlo jít domů z nemocnice, je třeba, aby na jeho zdravotní stav dohlížel lékař.

V nedávné době jsme se setkali s případem, kdy rodiče marně sháněli pro svého syna lékaře. Všichni lékaři v jejich okolí jim tvrdili, že mají plno a malé pacienty nepřijímají. Jejich syn tak musel zůstat v nemocnici. Rodičům se situace samozřejmě nelíbila, a proto se mimo jiné obrátili na ombudsmana s žádostí o radu či pomoc.

Ombudsman rodičům poradil, aby si od lékařů, kteří jejich syna odmítli, vyžádali písemné zprávy o odmítnutí s uvedením důvodu. S těmi se poté totiž mohou obrátit na svou zdravotní pojišťovnu a ta by jim měla sama zajistil dětského lékaře. Stalo se tak i v našem případě a nyní je již malý chlapec doma a stačí, že na její zdravotní stav dohlíží dětský lékař.

Pamatujte si, že:

  • Lékař/ka nemůže odmítnout ošetřit či zaregistrovat pacienta nebo pacientku podle své libosti. Důvodem však může být například to, že má skutečně plnou kapacitu, nebo že nemá uzavřenou smlouvu se zdravotní pojišťovnou pacienta či pacientky.
  • Zdravotní pojišťovna musí vynaložit úsilí, aby zajistila svým pojištěncům a pojištěnkám praktického lékaře či lékařku v dojezdové vzdálenosti.

K hledání lékaře či lékařky přinášíme na webu několik dalších užitečných informací a rad.

Občas slýcháme, že nemocnice neumožnila rodiči zůstat s dítětem v nemocnici. Může se to stát? Děti přece mají právo být se svým rodičem, a to i když jsou právě v nemocnici. Existují však výjimky.

Přínos přítomnosti rodiče k celkové pohodě dítěte, a tím i jeho rychlejšímu uzdravení, je nepochybný. Dítě má u sebe známou tvář, osobu, které věří, což mu pomůže zmírnit stres z neznámého nemocničního prostředí.

I rodič má v nemocnici povinnosti

Pokud to umožňuje vybavení nemocnice, pobyt rodiče nenaruší poskytování zdravotních služeb anebo ho nevylučuje nějaký právní předpis, nemocnice musí rodiči dovolit zůstat se svým dítětem. Rodiče a jiné návštěvy pacientů však musí dodržovat právní předpisy a vnitřní řád nemocnice. Nesmí narušit poskytnutí zdravotních služeb jak svému dítěti, tak ostatním pacientům.

Někdy se ale může stát, že nepřetržitou přítomnost rodičů u dítěte nedovolují provozní podmínky nemocnice či vnitřní řád a nemocnice proto pobyt rodiči neumožní. V takovém případě musí svůj postoj náležitě odůvodnit a vysvětlit.

S vnitřním řádem musí nemocnice své pacienty seznámit. Lze ho dohledat buď přímo v nemocnici, nebo i na webových stránkách některých nemocnic. Ani do vnitřního řádu si však nemocnice nemůže napsat, cokoliv se jí zlíbí. Obsah vnitřního řádu totiž nesmí zasahovat do práv pacienta nad nezbytně nutnou míru.

Jednotka intenzivní péče

Právo dítěte na nepřetržitou přítomnost rodiče tedy neplatí vždy a v některých případech převáží jiný zájem. Např. na oddělení jednotky intenzivní péče se může jednat o požadavek na klid vážně ohrožených pacientů. Pobyt rodičů zde proto lze omezit.

Chřipka a další nakažlivá onemocnění

K omezení kontaktu může dojít také během zvýšeného výskytu nakažlivých onemocnění – typicky to bývá v období chřipek. Nemocnice tak chrání své pacienty, aby se nenakazili těmito nemocemi.

Operační sál

Místem, kde nemocnice může omezit kontakt dítěte s rodičem, je i operační sál. V některých nemocnicích ale může rodič zůstat se svým dítětem až do jeho uspání.

Doprovod dítěte

S nejmenšími dětmi (do 6 let) může nemocnice přijmout i jejich doprovod (nejčastěji rodiče nebo jiného rodinného příslušníka) jako tzv. průvodce. Ten nemusí za pobyt v nemocnici platit, pokud:

  1. zdravotní stav dítěte vyžaduje, aby s ním byl rodič po celý den, nebo
  2. se dospělý musí zaškolit v tom, jak o dítě doma pečovat.

Doprovod může být v nemocnici zadarmo i se starším dítětem, o tom však nejprve rozhoduje zdravotní pojišťovna dítěte.

Přímo s dítětem, nebo v jiném pokoji?

Zda rodič zůstane na pokoji přímo s dítětem, v jiném pokoji či blízké budově záleží na možnostech nemocnice. Doufáme ale, že s postupem času budou nemocnice při rekonstrukcích pamatovat na potřeby dětí i jejich rodičů.

Vyskytl se problém?

Pokud má rodič neobvyklé požadavky nebo si nemocnice myslí, že narušuje poskytování zdravotních služeb, je vždy nejlepší domluvit se na řešení, které bude vyhovovat všem. Jestliže se situaci nepovede vyřešit dohodou a rodič má za to, že nemocnice nepostupovala správně, může si stěžovat (k tomu podrobněji zde).

Od kolika let si můžu stěžovat, když nejsem spokojen/a s lékařskou péčí?

Každý pacient, který není spokojený s poskytnutými zdravotními službami, může podat stížnost. Ombudsman zastává názor, že podání stížnosti není omezeno věkem stěžovatele. Ministerstvo zdravotnictví ale říkalo, že za děti do 18 let podávají stížnosti jejich rodiče. Požadovali jsme proto, aby Ministerstvo zdravotnictví uznalo, že stížnost může podat i dětský pacient sám.

Nakonec nám ministerstvo dalo za pravdu a potvrdilo, že i dětský pacient může podat stížnost na lékaře nebo nemocnici podle zákona o zdravotních službách.

Podání stížnosti není omezeno Tvým věkem. Měl/a bys ale rozumět tomu, na co si stěžuješ, a být schopný/á se vyjádřit, porozumět a zhodnotit důsledky svého rozhodnutí.

Na co si můžu stěžovat?

Stěžovat si nemusíš jen na samotnou péči, kterou Ti doktor poskytnul, ale i na související věci. Například pokud se k Tobě choval hrubě nebo nevhodně, pokud Ti nechtěl vysvětlit tvůj zdravotní stav nebo pokud Tě odmítnul ošetřit, nepustil k Tobě v nemocnici Tvoji rodinu a podobně. Za podání stížnosti nic neplatíš. Pokud se rozhodneš stížnost podat, nemusíš se ničeho bát. Nesmí to ovlivnit Tvoji další léčbu a nikdo (ani doktoři) Ti nesmí zazlívat, že sis stěžoval/a.

Kde si můžu stěžovat?

Stěžovat si můžeš nejprve řediteli nemocnice nebo přímo lékaři (jde-li o praktického lékaře, zubaře nebo jiného odborného lékaře). A pokud se Ti nebude líbit odpověď ředitele nemocnice/lékaře, můžeš se obrátit na krajský úřad v kraji, ve kterém je nemocnice/ve kterém ordinuje lékař. V některých případech se stížnostmi nezabývají krajské úřady. Tyto výjimky najdeš tady.

Více informací o tom, jak a na koho se obrátit?

Obrátila se na nás maminka, která marně hledala dětského lékaře či lékařku pro svou několika měsíční dceru. Všichni ji však odmítali z důvodu naplněné kapacity. Maminka se správně obrátila i na zdravotní pojišťovnu, aby jí poskytla seznam lékařů v okolí. Ani tak sama lékaře nenašla.

Oslovili jsme zdravotní pojišťovnu dívky. Ta na naši výzvu obratem zareagovala. Kontaktovala dětskou lékařku v oblasti, aby péči pro dívku zajistila. Lékařka výzvu zdravotní pojišťovny vyslyšela a dívku do péče přijala.

Jak postupovat při hledání lékaře?

Pokud se Tvým rodičům nepodaří Ti najít lékaře, je dobré se obrátit na Tvou zdravotní pojišťovnu. Zdravotní pojišťovny totiž musí zajistit dostatečný počet lékařů ve Tvém okolí.

Můžete vyplnit i formulář na webu Ministerstva zdravotnictví.

Napsala nám patnáctiletá Julie s dotazem, zda může podstoupit potrat bez vědomí rodičů.

Podle zákona o umělém přerušení těhotenství rozhoduje dívka starší 16 let o těhotenství sama. K provedení potratu tedy nepotřebuje souhlas rodičů. Zároveň ale platí, že nemocnice musí informovat rodič o provedení potratu, pokud dívce ještě nebylo 18 let. V případě patnáctileté Julie tedy byl zapotřebí k potratu souhlas jejích rodičů.

Jsi v podobné situaci a bojíš se, jak zareagují rodiče?

Neboj se! Pokud je to pro Tebe jednodušší, svěř se někomu, komu důvěřuješ (oblíbené učitelce, tetě, starší kamarádce) a požádej je, ať jsou Ti oporou. Existují také organizace, které ženám a dívkám v těchto případech pomáhají. Třeba Poradna pro ženy — zavolat jím můžeš i na jejich krizovou linku.

Začátek studia na střední škole musíš nahlásit zdravotní pojišťovně. Nespoléhej se, že to udělá škola. Musí to oznámit Tví rodiče, nebo Ty sám/sama.

Během studia na základní i střední škole nemusíš platit zdravotní pojištění. Hradí ho za Tebe stát. Zdravotní pojišťovna ale musí vědět, že po ukončení povinné školní docházky pokračuješ ve studiu na střední škole nebo učilišti. Pokud to neví, hrozí Ti trable.

Některé školy své studenty a studentky hlásí zdravotním pojišťovnám hromadně. Ale nemusí, a proto si to raději zkontroluj. Do Tvých 18 let by to totiž měli udělat Tví rodiče nebo Ty. Od 18 let už je to jenom na Tobě. Pak musíš všechny změny oznámit sám/sama.

Pokud zdravotní pojišťovna nebude vědět, že studuješ, bude chtít, abys pojistné zaplatil/a. V roce 2022 je měsíční pojistné 2 187 Kč. Když nezaplatíš, každý den Ti roste dluh na pojistném a penále. Proto je dobré si včas zkontrolovat, že je všechno, jak má být.

POZOR: Zdravotní pojišťovně je třeba hlásit také změnu bydliště nebo jména.

Obrátily se na nás děti původně ze Slovenska. Pečoval o ně jejich strýc v České republice, který zároveň žádal u soudu o jejich svěření do pěstounské péče. Rodiče dětí na Slovensku nepracovali a děti tak nebyly na Slovensku zdravotně pojištěny. Zato v České republice chodily do školy a potřebovaly i lékaře. S tím však byl problém.

České zdravotní pojišťovny se zdráhaly děti pojistit. Nebylo jim totiž jasné, ve kterém státě mají mít děti zdravotní pojištění. V důsledku toho odmítali děti zaregistrovat i čeští lékaři. Hrozilo, že si děti budou muset platit za všechna případná ošetření.

Vysvětlili jsme jim, že na jejich situaci myslí jedno evropské nařízení. Podle něj je rozhodující, že se již v České republice zabydlely a chodí zde do školy. Rozhodující naopak není, že rodiče jsou stále na Slovensku, kde nepracují, ani to, že soud zatím nerozhodl o jejich svěření do péče strýce.

Poradili jsme jim, aby na české pojišťovně trvaly na registraci a doložily jí například potvrzením o studiu, které prokazuje jejich bydliště v České republice. Zároveň jsme si ověřili, že stejný názor zastává i Kancelář zdravotního pojištění. Ta Ti vždycky může poskytnout bližší informace k čerpání zdravotní péče v Evropské unii.

Ombudsman v těchto případech může prověřit postup zdravotní pojišťovny. Neváhej se tak na nás obrátit.