Práce a brigády

Obrátila se na nás čtrnáctiletá Zuzana se stížností na postup firmy, u níž měla zájem o letní brigádu a která ji nepřijala z důvodu nízkého věku.

Nemohli jsme přímo zkontrolovat firmu, zda postupuje správně. Na to nemáme kompetence. Ale informovali jsme Zuzanu, že pracovní smlouvu (či některou z dohod v rámci brigády) by mohla uzavřít až po dosažení patnácti let věku (nastoupit do práce může však nejdříve po ukončení povinné školní docházky).

Patnáctiletý student si tedy může sjednat brigádu nebo i pracovní smlouvu bez souhlasu rodiče (např. ale tzv. dohodu o hmotné odpovědnosti lze uzavřít nejdříve v den, kdy dosáhne osmnácti let věku). Firma tedy postupovala správně, když Zuzanu do práce nepřijala.

Pokud jde o samotnou brigádu, tato je vykonávána na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Jaké jsou v tom rozdíly?

  • Dohoda o provedení práce se sjednává na práci o max. rozsahu 300 hodin v kalendářním roce. Pokud zaměstnanec vydělá méně než 10 000,- Kč měsíčně, není povinen platit ani zdravotní pojištění, ani sociální pojištění. Výplata podléhá „jen“ srážkové dani ve výši 15 %. Tento typ dohody je pro studentské brigády nejčastější.
  • U dohody o pracovní činnosti může být překročen rozsah 300 hodin v kalendářním roce, avšak maximálně přípustný počet odpracovaných hodin je nejvýše polovina běžné týdenní pracovní doby (tedy 20 hodin za týden). Zdravotní, sociální a nemocenské pojištění platí zaměstnanec i zaměstnavatel z odměny od 3 500,- Kč za měsíc.

V obou případech je důležité, že dohody musí být uzavřeny písemně a podepisuje jí vždy ten, kdo ji uzavírá. U brigád mladistvých tak není nutný podpis či schválení jejich rodičů.

Odpovídali jsme na dotaz osmnáctiletého Erika. Dotazoval se nás, zda musí z letní brigády skutečně odvádět daň a zda nemůže uplatnit nějakou slevu na dani.

Rozhodně! Pokud je Ti také méně než 26 let, stále studuješ a našel/a sis brigádu, koukni, co všechno můžeš udělat, abys za odvedenou práci dostal/a co nejvíce peněz.

Základní sleva na poplatníka

  • Máš možnost uplatnit si základní slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč. Tuto slevu si může uplatnit každý. To znamená, že Tvá celková daň z příjmů za celý rok může být snížena o tuto částku.
  • Zaměstnavatelé zpravidla nabízejí při nástupu do práce podpis tzv. růžového prohlášení (prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti). V tomto prohlášení můžeš vyplnit, že chceš slevu uplatnit. Zaměstnavatel Ti pak bude vyplácet mzdu, ve které Ti sníží zálohu na daň až o 2 570 Kč, což je výše slevy na poplatníka připadající na jeden měsíc.
  • Pokud máš brigádu jen po část roku a nevyčerpáš proto celou slevu na poplatníka (tzn., že i přes uplatnění slevy stále platíš daň), můžeš do konce března následujícího roku podat daňové přiznání a uplatnit celou slevu, nebo můžeš svého zaměstnavatele do 15. února následujícího roku požádat o tzv. roční zúčtování daně a uplatnit si zbytek slevy na dani. Finanční úřad Ti pak vrátí přeplatek na dani, kterou jsi v průběhu roku zaplatil/a.
  • Pozor! Pokud máš současně více zaměstnavatelů (více brigád), můžeš tzv. růžové prohlášení podepsat pouze u jednoho z nich. Jestliže máš navíc v průběhu roku více brigád současně, nemůžeš požádat o roční zúčtování daně. Pokud bys tedy chtěl/a v tomto případě uplatnit slevu na dani a požádat o vrácení přeplatku na dani, budeš muset podat daňové přiznání.

Sleva na studenta (naposledy půjde uplatnit v daňovém přiznání za rok 2023)

  • Pokud jsi mladší 26 let nebo studuješ v prezenční formě doktorský studijní program a je Ti méně než 28 let, pak si můžeš v daňovém přiznání za rok 2023 kromě základní slevy na poplatníka uplatnit také slevu na studenta ve výši 4 020 Kč za rok.
  • Pro uplatnění slevy je potřeba, abys na finančním úřadě doložil/a potvrzení o studiu za rok 2023.
  • Od roku 2024 byla sleva na studenta zrušena. Nemůžeš ji proto uplatnit na příjmy, které získáš v roce 2024.

Pokud uvažuješ o brigádě v zahraničí, dávej si pozor podvodníky, kteří slibují, že za úplatu brigádu v zahraničí najdou. Setkáváme se s různou úrovní služeb agentur, které zprostředkovávají brigády.

V České republice fungují agentury, které mají povolení práci v zahraničí zprostředkovávat. Jejich seznam najdete na zde. Tyto agentury nesmí za zprostředkování práce žádat poplatek, ale mohou k práci zajistit třeba ubytování nebo jinou službu. Tohle už je navíc, proto za to zaplatíš.

Než smlouvu s agenturou podepíšeš, pořádně si ji přečti a neboj se zeptat na to, co ti není jasné. Nejlepší je, když smlouvu ještě před podpisem dáš přečíst někomu zkušenému.

Nikdy nepodepisuj smlouvu, které nerozumíš! Vždy si pečlivě přečti, k čemu se zavazuješ, jaké budou tvé povinnosti, jaké jsou povinnosti agentury nebo zaměstnavatele. Vždycky také žádej kopii smlouvy a schovej si ji.

To, že má nějaká agentura povolení zprostředkovávat práci, ještě neznamená, že je to dobrá agentura. Ptej se známých, jestli s ní mají nějaké zkušenosti, a jaké. Spoustu informací a referencí najdeš určitě i na internetu.

Přemýšlej také o tom, co Ti agentura nabízí – jaká je to práce, v jakých podmínkách, za kolik peněz. Buď zvlášť opatrný/á, pokud Ti někdo nabízí za běžnou nebo dokonce snadnou práci příliš vysoké výdělky. Za sbírání jahod těžko vyděláte statisíce.

Pokud se setkáš s podezřelým chováním ze strany zprostředkovatelské agentury nebo zaměstnavatele, můžeš se obrátit na nejbližší úřad práce nebo oblastní inspektorát práce, které tam mohou provést kontrolu.

Zaměstnavatel chce, abych si zaplatil lékařskou prohlídku, která je podmínkou pro můj nástup do práce. Má na to právo?

Pokud máš pro zaměstnavatele pracovat na základě pracovní smlouvy, pak musíš povinně vstupní lékařkou prohlídku absolvovat.

Pokud Tě zaměstnavatel přijme, pak za Tebe prohlídku zaplatí. Jinak si ji hradíš sám. Může Ti ji ale uhradit, i když Tě nepřijme.

Pokud budeš pracovat na základě některé z dohod (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti), pak pro Tebe není prohlídka povinná. Když ale zaměstnavatel na jejím provedení trvá, pak platí, že Ti ji uhradí, pokud Tě přijme.

Zákoník práce přímo vymezuje práce, které jsou zakázané mladistvým.

Jedná se o:

  • práce pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol,
  • práce, které jsou se zřetelem k anatomickým, fyziologickým a psychickým zvláštnostem mladistvých pro ně nepřiměřené, nebezpečné nebo škodlivé jejich zdraví,
  • práce, při nichž jsou mladiství vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu nebo při jejichž výkonu by mohli vážně ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných fyzických osob.

Vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích pak vymezuje detailněji seznam konkrétních prací, které nemůže mladiství vykonávat. Namátkově se jedná o:

  • výrobu a zpracovávání výbušnin,
  • práce ve výškách nad 1,5 m,
  • porážení zvířat na jatkách,
  • práce na zařízeních vysokého elektrického napětí.

Kompletní seznam zakázaných prací nalezneš v § 5 vyhlášky o zakázaných pracích a pracovištích. Zákazy některých prací mohou být vyhláškou rozšířeny i na zaměstnance ve věku do 21 let.

Ještě mi nebylo 18 let, jak dlouho smím denně pracovat, můžu pracovat v noci či na směny a mám nárok na dřívější přestávky než dospělí? Odpovědi naleznete v tomto příspěvku.

Délka tvojí směny podle zákoníku práce nesmí v jednotlivých dnech přesáhnout 8 hodin.

Práce v noci

Co se týče práce v noci (tj. mezi 22:00 hod. a 6:00 hod.), zásadou je, že mladiství v noci nesmí pracovat. Pracovat v noci můžeš pouze výjimečně, a to splňuješ-li všechny níže uvedené podmínky:

  • je Ti více než 16 let,
  • práce v noci není delší než 1 hodinu,
  • noční práce bezprostředně navazuje na Tvou práci během dne,
  • je to třeba pro Tvou výchovu k povolání,
  • práce budeš vykonávat pod dohledem zaměstnance staršího 18 let.

Přesčasy

Práce přesčas je mladistvým zakázána. Zaměstnavatel Ti ji nemůže nařídit ani výjimečně.

Práce na směny

Na směny jako mladistvý pracovat můžeš. Ale zaměstnavatel Ti musí umožnit odpočinout si alespoň 12 hodin mezi koncem jedné a začátkem druhé směny během 24 hodin po sobě jdoucích. Směny Ti zároveň musí rozepsat tak, aby sis během týdne nepřetržitě odpočinul minimálně 48 hodin, což odpovídá 2 dnům. Zákoník práce nepřipouští u mladistvých výjimky ani v mimořádných případech, jako např. při haváriích.

Přestávky v práci

Tvůj zaměstnavatel Ti jako mladistvému musí poskytnout přestávku na jídlo a oddech nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Přestávka trvá 30 min..

Zaměstnavatel Ti přiděluje práci, kterou můžou vykonávat jen dospělí? Nutí tě pracovat v noci nebo Tě nepouští na přestávky? Platí Ti zaměstnavatel za odvedenou práci méně, než Tvým dospělým kolegům?

Stejně jako dospělí se můžeš obrátit na oblastní inspektorát práce, který u tvého zaměstnavatele může provést kontrolu. Pokud o to inspektorát přímo požádáš, neměl by se zaměstnavatel dozvědět, že sis na něj stěžoval právě ty.

Podrobnější informace o činnosti inspekce práce nalezneš na webových stránkách inspekce nebo zde.

Ochránce se nedávno setkal s tím, že úřad práce nechtěl poslat na rekvalifikační kurz dívku, která se ucházela o zaměstnání, a to kvůli tomu, že ještě neměla 18 let. To je špatný přístup.

Pokud ti už bylo 15 let a máš ukončenou povinnou školní docházku (do základní školy jsi chodil/a minimálně 9 let), nemusíš už dál studovat. Můžeš se rozhodnout, že budeš pracovat.

Nepracuješ? Registruj se na úřadě práce!

Pokud nestuduješ a ani jsi nenastoupil/a do práce, je vhodné se zaregistrovat na úřadě práce. Pracovnice nebo pracovník úřadu práce s Tebou provedou pohovor, aby se dozvěděli víc o Tvých pracovních plánech a mohli Ti pomoct nalézt vhodnou práci.

Pozor – pokud se na úřadě práce nezaeviduješ a už nestuduješ, je třeba, aby sis sám/sama platil/a zdravotní (případně i sociální) pojištění.

Rekvalifikace

Jestliže jsi v evidenci úřadu práce, můžeš nastoupit i na tzv. rekvalifikaci a během kratší doby získat nové zkušenosti a dovednosti v oboru, který tě zajímá. Pokud stojíš o rekvalifikaci, zeptej se na konkrétní podmínky pracovnice či pracovníka úřadu práce v místě tvého bydliště. Podat musíš také písemnou žádost. Nevadí, že ti ještě nebylo 18 let.

Nemusíš vybírat pouze z rekvalifikací, které nabízí úřad práce. Rekvalifikační kurz si můžeš zvolit sám/sama podle toho, co tě zajímá (např. zahradnické, kosmetické či kadeřnické služby). Svůj výběr ale s úřadem práce konzultuj. Úřad práce Ti rekvalifikaci zaplatí pouze v případě, že vybraný rekvalifikační kurz odsouhlasí.