Napsala nám šestnáctiletá Hana. Koupila si mobil v kamenném obchodě. Teď se jí rozbil a prodejce jí odmítl přijmout reklamaci. Tvrdil, že mobil musí reklamovat jeden z jejich rodičů (zákonných zástupců).
Zákon nestanoví žádnou věkovou hranici pro tzv. způsobilost k právním úkonům. Občanský zákoník sice říká, že v plném rozsahu člověk nabývá práva a bere na sebe povinnosti dosažením zletilostí (tj. dosažením 18 let či uzavřením manželství před dosažením tohoto věku). Nicméně i nezletilí mohou sami jednat přiměřeně své tzv. rozumové a volní vyspělosti.
Poněkud zjednodušeně řečeno to znamená, že koupit lízátko si může i malé dítě a mobil i šestnáctiletá Hana. Může tak mobil i sama reklamovat.
Prodejce by Haninu reklamaci měl přijmout. Pokud ne, může Hana najít pomoc u České obchodní inspekce.
Pokud rád/a objednáváš zboží na internetu, měl/a bys sis dávat pozor, jestli ho nemusíš zdanit.
Nejprve je třeba zjistit, jestli k Tobě zboží poputuje ze skladu na území Evropské unie nebo nikoliv. Pokud se jedná o sklad v rámci Evropské unie, není třeba se v zásadě o nic starat. Na webových stránkách e-shopu bys měl/a tuto informaci zjistit.
Pokud se jedná o zboží ze skladu mimo Evropskou unii, budeš mít povinnost podat celní prohlášení. To můžeš učinit buď sám/sama nebo o to požádat přepravní společnost (nejčastěji Českou poštu nebo jiného dopravce). Dopravci si ale účtují poplatek za vyřízení celního prohlášení.
Až na výjimky se u zásilek do hodnoty 150 € nebude platit clo. Bude se však platit daň z přidané hodnoty z jakékoliv hodnoty zásilky. Základní sazba daně z přidané hodnoty je 21 %.
Pokud se rozhodneš podat celní prohlášení sám/sama, koukni na Celnicka.cz. Najdeš tam všechny informace k celnímu řízení i další užitečné odkazy.
Víte, že kromě oloupení v přeplněné MHD nebo obtěžování v noci na ulici vám dnes hrozí ještě jiné, mnohdy daleko závažnější riziko? Riziko, které není z počátku vůbec vidět, a kterého byste si možná ani nevšimli? Pokud jste velmi aktivní na internetu, tak přitom právě vám hrozí nejrůznější formy zneužití.
Internet dnes nabízí velký prostor pro seznámení s neznámými lidmi. Prostřednictvím sociálních sítí (Facebook, Twitter apod.), seznamek (Tinder apod.) či nejrůznějších komunikačních stránek (Skype. Viber, WhatsUp apod.) je možné na internetu komunikovat v podstatě s kýmkoli, kdo si zrovna na tom kterém serveru zřídí účet (což je většinou velmi snadné).
Existují lidé, kteří uvedené internetové stránky užívají z toho důvodu, aby sexuálně obtěžovali, zneužili nebo jinak zmanipulovali nezletilé, a to nejen dospívající, ale i mladší děti. V podstatě neexistuje žádná věková hranice, o které by se dalo říci, že právě dítě tohoto věku je ještě v bezpečí a nic mu nehrozí. Sexuální zneužití, obtěžování či jiná manipulace hrozí v podstatě všem, kdo se na internetu pohybují a komunikují.
Činnost lidí, kteří internet uvedeným způsobem zneužívají, se odborně jmenuje cyber grooming (nebo taky kybergrooming, child grooming) a takovým lidem se říká groomeři. Groomeři většinou vystupují pod falešným jménem, mají vymyšlenou identitu i profil. Jejich prvním cílem je vyvolat v dítěti (dospívajícím) falešnou důvěru a připravit ho na schůzku v reálném světě, jejímž cílem je dotyčného nějakým způsobem, především (ale nejen) sexuálním, zneužít. Groomeři jsou velmi často pedofilové, tedy lidé s erotickou náklonností vůči nedospělým. Může jít ale i o obchodníky, kteří si dětskou pornografií vydělávají peníze.
Nahlásit závadový obsah na internetu je možné prostřednictvím formuláře sdružení CZ.NIC, na jehož provozování spolupracuje i Policie ČR.
Oběti zneužívání, ke kterému dochází klidně i přes internet, mohou podat také trestní oznámení . A to i v případě, že neznají jméno člověka, který se obtěžování či zneužívání dopouští.
Mnoho užitečných informací o kyberšikaně, kybergroomingu, kyberslatkingu a dalším formám obtěžování prostřednictvím internetu se můžeš dozvědět také na webových stránkách projektu E-Bezpečí, kde je k dispozici také on-line poradna.
Setkali jsme se s dotazem sedmnáctiletého chlapce, který chtěl do školní ročníkové seminární práce získat přesné informace o provozu městského kulturního centra. Téma práce si vybral i důvodu, že se mu nelíbily některé kroky této městské organizace, nebo jejich smyslu nerozuměl. Rozhodl se je proto rozklíčovat a popsat v ročníkové práci. Poradili jsme mu, že může využít svého práva na informace.
Mít přístup k informacím znamená mít možnost vytvořit si svůj názor. Proto je právo na informace společně se svobodou projevu zakotveno v Listině základních práv a svobod jako ústavní právo, které nám stát zaručuje. Díky přístupu k informacím můžeme nejen kontrolovat činnost veřejné správy, ale také ji poučeně komentovat.
K tomu, abys požádal/a úřady ve svém okolí o konkrétní informace (a využil/a tak svého práva na informace), nemusíš být plnoletý/á. Podle zákona stačí, aby tento úkon odpovídal rozumové a volní vyspělosti přiměřené nezletilým v tvém věku. Jednoznačnou věkovou hranici zákon nezmiňuje.
Jak požádat úřad o informace?
Pokud chceš získat informace o činnosti nějakého úřadu, obce, kraje nebo veřejné instituce, můžeš požádat poštou, osobně, nebo elektronicky přes podatelnu úřadu. Do žádosti musíš napsat, že žádáš o informace podle informačního zákona, jaké informace a od kterého úřadu chceš a na jakou adresu (klidně i elektronickou) ti je úřad má poslat.
Musí úřad odpovědět?
Ano. Pokud je žádost jasná a srozumitelná, musí ti úřad informace do 15 dnů od přijetí žádosti buď poskytnout, nebo rozhodnout o odmítnutí žádosti. Pokud ti informace neposkytne (v některých případech na to má právo), musí ti to zdůvodnit.
Podrobnější informace k tomu, jak žádat i jak se bránit, pokud ti úřad informace neposkytne, najdeš v našem informačním letáku. Pokud tě téma zajímá, ještě podrobněji se o něm dočteš v Sborníku stanovisek veřejného ochránce práv – Informace.
Pronajal/a sis s kamarády chatu na letní dovču? Jedeš si užít léto do kempu k vodě? Nezapomeň s sebou občanku nebo jiný doklad. Můžeš ušetřit.
Místní poplatek
Každá obec může zavést tzv. místní poplatek z pobytu za krátkodobé ubytování nepřesahující 60 dnů. Od roku 2022 to může být až 50 Kč za každý den (první den pobytu se nepočítá). Místní poplatek musí od ubytovaných vybrat ubytovatel a následně ho vyplatit obci.
Ještě Ti nebylo 18?
Pokud doložíš (třeba občankou), že Ti ještě nebylo 18 let, poplatek neplatíš.
Jsi čerstvě plnoletý/á?
Místní poplatek nemusíš platit, pokud jsi jako sezónní pracovník/pracovnice přijel/a pomáhat v zemědělství nebo turistickém ruchu. Ubytovateli to musíš prokázat (třeba pracovní smlouvou nebo potvrzením od zaměstnavatele).
Hodit by se Ti mohli také informace z příručky Prázdniny bezpečně s ombudsmanem.
Obrátil se na nás patnáctiletý Matěj. Obec umístila na sloup těsně před jeho oknem hlásič obecního rozhlasu. Teď kromě varovných sdělení (např. pravidelné zkoušky sirén) musí poslouchat také např. to, kdy a kde se budou prodávat jablka. Tato hlášení Matěje i jeho mladšího bratra obtěžují, často také narušují průběh jeho distanční výuky. Matěj nám napsal, že jeho rodiče už několikrát žádali starostku obce o přemístění rozhlasu. Ta vždy odmítla. Prosil nás proto o radu, jak je možné dál postupovat a rozhlasu před oknem se zbavit.
Je pochopitelné, že varování rozhlasem (například v případě požáru, povodně nebo jiné mimořádné události) musí být dostatečně slyšitelné. Na druhou stranu by ale "běžná" hlášení neměla zbytečně obtěžovat. Pokud se tak děje, je nejlepší věc řešit nejprve se starostou či starostkou obce. Často se dají věci vyřešit osobně. Pokud ale osobní projednání ke změně nevede, je vhodné žádost poslat písemně (dopisem, nebo alespoň e-mailem). Písemná žádost (a potvrzení o jejím odeslání) je důležitá – slouží totiž jako potvrzení a v případě, že by starosta či starostka nereagovali nebo žádost zamítli, je možné věc řešit dál.
Starosta či starostka jsou ale "pouze" jedním z orgánů obce – dalšími jsou zastupitelstvo obce a rada. Rozhodující a nejdůležitější v těchto věcech přitom není názor starosty či starostky, ale právě zastupitelstva.
Žádost o projednání problému je možné vznést osobně na zasedání zastupitelstva, nebo ji poslat písemně. V takovém případě je dobré žádost zaslat zastupitelstvu v dostatečném předstihu před termínem zasedání zastupitelstva. Je vhodné navrhnout i nějaké řešení (například ztišení všech "běžných" hlášení, úpravu nastavení hlasitosti rozhlasu anebo přemístění rozhlasu na jiné vhodné místo).
Pokud by projednání na zastupitelstvu nepomohlo, je možné se obrátit na soud.
Pokud by hlášení rozhlasu bylo pravidelné a velmi časté (například každou hodinu) a pokud by zároveň trvalo dlouho (min. několik minut), je možné podat ještě i stížnost na hluk z rozhlasu krajské hygienické stanici. Kontakty podle jednotlivých krajů najdeš zde . Krajská hygienická stanice může pomoci s hlukem, ale jen s takovým, který může být škodlivý pro zdraví. I přesto, že hluk může obtěžovat, neznamená to, že je zároveň škodlivý pro zdraví. Aby se krajská hygienická stanice hlukem z rozhlasu vůbec mohla zabývat, je nezbytné uvést a případně i prokázat, že jde nejen o hluk, který je nejen značně hlasitý, ale který je zároveň trvalý (nebo alespoň dlouhodobý).
Pokud by krajská hygienická stanice na podání nereagovala nebo bys s její odpovědí nesouhlasil/a, mohl by její postup prošetřit ombudsman.
Stejně jako mnoho jiných institucí (např. školy, sportovní kluby atp.) i Kancelář veřejného ochránce práv tzv. zpracovává, tedy shromažďuje a uchovává, osobní údaje. Co to pro Tebe znamená?
Pokud se na nás obrátíš s podnětem, případně Tě navštívíme v zařízení, ve kterém pobýváš (např. dětský domov, diagnostický ústav, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc), můžeme pro účely vyřízení Tvého podnětu a šetření získat Tvé osobní údaje jako je jméno, příjmení, telefonní číslo, adresa, e-mail či datum narození. Ty uchováváme jak v papírové, tak elektronické podobě, a mohou s nimi nakládat pouze oprávnění zaměstnanci naší Kanceláře (např. aby Ti napsali nebo zavolali). Mimo naši Kancelář pak můžeme Tvé osobní údaje zpřístupnit pouze:
- úřadům, institucím, zařízením a dalším osobám, jejichž činností se ombudsmanka může zabývat, pokud je to nezbytné pro vyřízení Tvého podnětu;
- v případech, ve kterých to ukládá zákon, a se souhlasem ombudsmana orgánům veřejné moci (např. soudu či policii);
- kontrolním orgánům, je-li to nezbytné v souvislosti s kontrolou činnosti naší Kanceláře.
Nejčastější otázky a odpovědi související s ochranou tvých osobních údajů:
Můžu zjistit, jaké informace o mě Kancelář veřejného ochránce práv má a jak dlouho je bude uchovávat? Bude mě to něco stát?
Kdykoliv nám můžeš napsat dotaz a my Ti bezplatně sdělíme, jaké informace o Tobě shromažďujeme, proč a také jak dlouho je budeme uchovávat.
Pokud změním telefon, e-mail či jiný osobní údaj, musím vám to sdělit?
Nemusíš, ale můžeš. Zejména v případě, kdy se stále zabýváme Tvým podnětem, jsou pro nás tyto informace důležité.
Můžu chtít, abyste některé z mých údajů vymazali?
Ano, můžeš nám to kdykoliv napsat. Zvážíme, zda je skutečně ještě potřebujeme (např. abychom Tvůj podnět mohli vyřídit a informovat Tě o tom) a dáme Ti vědět.
Stejně tak můžeš vznést tzv. námitku, tedy sdělit nám konkrétní důvod, pro který bychom podle Tebe neměli Tvé informace zpracovávat. Do doby, než Tvou námitku posoudíme, omezíme zpracovávání Tvých osobních údajů. Posuzovat budeme, zda Tvé zájmy a práva převažují nad našimi důvody zpracovávání osobních dat. S výsledkem Tě seznámíme (stejným způsobem, jakým ses na nás obrátil).
Jak vás mohu kontaktovat?
Postup je shodný jako při podání podnětu. Podrobný popis nalezneš zde.
Za jak dlouho a jak mi odpovíte na mé žádosti související se zpracováváním mých osobních údajů?
Ve všech případech Tě budeme informovat do jednoho měsíce od obdržení žádosti. Pokud bychom potřebovali tuto lhůtu ze závažných důvodů prodloužit, dáme Ti vědět předem a vysvětlíme Ti proč. Odpovíme Ti stejnou formou, jakou ses na nás obrátil/a (elektronicky, poštou či telefonicky), pokud neurčíš jinak.
Můžu se od někoho dozvědět podrobnější informace související s ochranou mých osobních údajů?
Můžeš se obrátit na naši pověřenkyni pro ochranu osobních údajů, kterou je JUDr. Veronika Gabrišová. Zavolat jí můžeš na 542 542 311 nebo jí napiš na poverenkyne@ochrance.cz. Můžeš se obrátit i na Úřad pro ochranu osobních údajů.