Proč děti potřebují dětského ombudsmana?

Děti jsou velkou a významně zranitelnou skupinou naší populace. Proto si zaslouží vyšší ochranu. Dětský ombudsman tu bude právě pro ně. Bude se starat o prosazování jejich práva v individuálních případech i na systémové úrovni.

V Česku žije více než 2 miliony dětí.

  • 30 000 dětí žije mimo svůj domov.
  • 8 800 dětí se nachází v dětských domovech či obdobných zařízeních.
  • 9 353 dětí bylo týraných, zneužívaných a zanedbávaných.
  • 61 000 dětí je aktuálně ohroženo bytovou nouzí.
  • 40 000 dětí má alespoň jednoho rodiče ve vězení.
  • 14 % dětí zažívá násilí v rodinách.
  • 25 % dětí a dospívajících uvedla, že se v posledním roce alespoň jednou stala obětí agrese.
  • 7 % dětské populace má zdravotní postižení.
  • 30 % dospívajících dívek uvádí, že se více než jednou týdně cítí „na dně“.
  • Čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí osob ve věku 15–19 let je sebevražda.

S alarmujícími statistikami by šlo bohužel dále pokračovat. Pro ilustraci, s čím vším se děti u nás potýkají, ale tato čísla postačují. Děti potřebují někoho, kdo se bude starat o jejich práva.

Zdroje: Data o dětech, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Národní ústav duševního zdraví, Český statistický úřad, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity

Co by měl dělat dětský ombudsman?

  1. Měl by naslouchat mladé generaci a její názory zprostředkovávat dalším institucím. K tomu bude mít poradní orgán složený ze zástupců dětí.
  2. Měl by monitorovat naplňování práv dětí, provádět výzkumy a svými doporučeními upozorňovat zejména státní orgány na oblasti, v nichž dochází k nerespektování či porušování práv dětí.
  3. Měl by dětem rychle, účinně a srozumitelně poradit, jak dál postupovat při řešení jejich problémů.
  4. Měl by prošetřovat stížnosti dětí a jejich blízkých na úřady a další vybrané instituce, pokud zasáhly do práv dětí nebo byly v jejich věci nečinné.
  5. Měl by dohlížet na dodržování práv dětí v zařízeních (např. v dětských domovech, diagnostických a výchovných ústavech, psychiatrických nemocnicích apod.).
  6. Měl by chránit děti před diskriminací.
  7. Měl by připomínkovat právní předpisy a další dokumenty týkající se práv dětí.
  8. Měl by vzdělávat a šířit osvětu o právech dětí.
  9. Měl by podat návrh na zahájení vybraných soudního řízení v případě ohrožení práv dítěte.

Měl by toho dělat ještě mnohem více…

Ombudsman Křeček: Vítáme, že by měl být dětský ombudsman zřízen v Kanceláři veřejného ochránce práv

Může toto všechno dětský ombudsman dělat sám?

Určitě ne.

I když jsme v Kanceláři veřejného ochránce práv na dětského ombudsmana připraveni, ani sebešikovnější představitel všechny kompetence neutáhne sám. Potřebuje k tomu tým odborníků různých specializací, např. právníky, psychology, pedagogy či výzkumné pracovníky.

Kde bude dětský ombudsman sídlit?

Dětský ombudsman by měl sídlit v Brně a využívat zázemí a pracovníky Kanceláře veřejného ochránce práv. Na úkoly spojené s jeho činností se proto už delší dobu chystáme.

Pro koho tu dětský ombudsman bude?

Na dětského ombudsmana se budou moct obracet:

  • všechny děti bez rozdílu věku,
  • jejich blízcí, pokud budou namítat porušení práv dětí,
  • všichni, kteří chtějí upozornit na systémové problémy v oblasti ochrany práv dětí.

Kdy začne dětský ombudsman pracovat?

Novela zákona o veřejném ochránci práv, která zřizuje i dětského ombudsmana (slovy zákona ochránce práv dětí), je momentálně u poslanců. Ti ji schválili v květnu 2024 v prvním čtení a během června a července ji podpořili ve výborech. Počítají, že by mohla být účinná od ledna nebo července 2025.

Smutné dětské příběhy? Díky dětskému ombudsmanovi by jich mohlo být méně, říká ministr Šalomoun

Pomůže dětský ombudsman? Ano, bude-li mít zkušenosti třeba z opatrovnických soudů, věří poslankyně Richterová

Dětský ombudsman nemůže být na ochranu dětí sám, potřebuje tým lidí a finanční zázemí, uvádí předsedkyně Výboru pro práva dítěte Petrová

Návrh na zřízení dětského ombudsmana je konečně v Poslanecké sněmovně, oceňuje poslankyně Válková

Když chceme veřejnému ochránci práv přidat další kompetence, určitě bude potřebovat víc lidí a peněz, jednoznačně míní soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Šimáčková