Na ombudsmanku se nedávno obrátila Eliška, které se nelíbilo, že se ve škole, v rámci předmětu Výchova ke zdraví, musela před celou třídou vážit a měřit. Naměřené údaje celá třída poměřovala. Elišku mrzelo, že se jí pak spolužáci posmívali. Ombudsmanky se proto ptala, zda škola vůbec něco takového může dělat.
Elišce jsme napsali, že rozumíme tomu, že jí situace nemusela být příjemná. Její paní učitelka se zřejmě snažila udělat výuku co nejvíce praktickou a interaktivní. A asi k tomu nepoužila nejvhodnější způsob a metodu.
Elišce jsme doporučili, aby na svoji nepříjemnost zkušenost upozornila nejprve samotnou paní učitelku. Pokud by to bylo k ničemu nebo by touto cestou jít nechtěla, mohla by si o situaci promluvit s jinou učitelkou či učitelem (například třídní/m, výchovným poradcem či výchovnou poradkyní), případně s ředitelem či ředitelkou. Elišce by při tomto rozhovoru mohli pomoci i její rodiče. Řešit situaci v rámci školy se nám totiž zdá jako nejvhodnější, nejrychlejší a nejlepší řešení.