Babička se po smrti své dcery začala starat o své tři vnuky. Úřad práce jí posílal peníze na jejich potřeby. Později ale zjistil, že vyplatil více peněz, než měl, a chtěl po babičce vrátit celý přeplatek. My jsme ale zjistili, že za část přeplatku mohl samotný Úřad práce. Podle nás není fér, aby babička musela vše vrátit. S tím souhlasilo i ministerstvo.
Tři kluci dostávali od Úřadu práce peníze na své běžné potřeby. Navíc začali dostávat sirotčí důchod, protože jim zemřela máma. Babička měla Úřadu práce říct, že kluci sirotčí důchod dostávají. To ale neudělala. Úřad práce proto dál posílal stejnou částku.
Později však babička napsala do žádostí o jiné dávky, že kluci sirotčí důchody dostávají. Úřad práce tedy o sirotčích důchodech už věděl. Přesto peníze na potřeby kluků dál vyplácel (už je dostávat neměli). Začal to řešit až o rok později a chtěl po babičce vrátit všechny peníze navíc.
„Není fér, aby babička musela vracet peníze za dobu, kdy chybu udělal sám Úřad práce. Jakmile se úřad o sirotčích důchodech dozvěděl, měl to zohlednit. Babička se o kluky stará a nemůže nést odpovědnost za chybu úřadu,“ vysvětlil dětský ombudsman Martin Beneš.
Úřad práce svou chybu uznal a požádal Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby případ znovu přezkoumalo. Ministerstvo rozhodlo, že babička musí vrátit peníze pouze za období, kdy Úřadu práce neoznámila, že kluci dostávají sirotčí důchody. Nemusí je vracet za dobu, kdy důchody ještě nepobírali, a za dobu, kdy úřad o těchto důchodech věděl, ale přesto dávku dál vyplácel. Případ jsme uzavřeli, protože Úřad práce svou chybu napravil.