Tento týden si připomínáme výročí přijetí Úmluvy o právech dítěte. Proč je to důležité a co se v ní píše?
Úmluva o právech dítěte je mezinárodní dohodou, k jejímu dodržování se zavázalo 196 států na světě. Platí tak pro děti nejen v České republice, ale pro všechny Evropany, Asiaty, Australany a většinu Afričanů a Američanů (vyjma dětí ze Somálska a USA).
Všechny státy, které se k Úmluvě připojily, slíbily, že budou dohlížet na to, aby děti (tj. všichni do 18 let věku) například:
-
mohly chodit do školy,
-
vyrůstaly se svými rodiči, případně se s nimi alespoň pravidelně vídaly,
-
měly jméno a státní příslušnost,
-
mohly si vyhledávat informace a svobodně se k nim vyjadřovat, neomezuje-li to práva druhých lidí,
-
měly v okolí někoho, kdo jim pomůže, pokud by je někdo bil, týral, vyhrožoval jim či je ponižoval,
-
měly k dispozici zdravotní péči na nejvyšší možné úrovni.
Některá Úmluvou zaručená práva se nám v našem prostředí a v dnešní době mohou zdát samozřejmá. Ale ve světě je stále mnoho dětí, které doma (ani v širokém okolí) nemají přístup k internetu a nemohou tak všechno „vygooglit“. Mnoho dětí nemůže chodit do školy a zajistit si tak lepší budoucnost. Některé děti musí proti své vůli pracovat, nebo je rodiče prodají (třeba jako sluhu) či nutí k prostituci. Proto je potřeba si Úmluvu o právech dítěte připomínat a nutit státy, aby její dodržování kontrolovaly.
Celé znění Úmluvy i její zjednodušení v ilustraci nalezneš například zde.