Proč výchovný ústav omezil chlapci přístup k mobilu? Bylo to fér, nebo ne?

Jak moc je pro tebe mobil důležitý? Můžeš se díky němu rychle spojit s blízkými – zavolat rodičům nebo napsat kamarádům. To je prostě někdy potřeba. A jasně, mobil je i zábava. Ale všeho moc může i škodit. A to platí i pro telefony.

Zabývali jsme se případem dospívajícího kluka z výchovném ústavu – to je místo pro mladé lidi se závažnými problémy v chování. Tenhle kluk si stěžoval, že mu vychovatelé často berou mobil a on si tak nemůže psát ani volat s blízkými. Chlapec bral jako nespravedlnost, že telefon musí během  vyučování a pak na noc odevzdat. Ostatní děti si přitom mobil nechat mohly. Proto nám o tom napsal.

Kontaktovali jsme ředitele a taky jsme výchovný ústav navštívili. Mluvili jsme i přímo s chlapcem. Ukázalo se, že trávil na mobilu opravdu hodně času – dokonce i v noci. Málo spal, byl unavený a zhoršovalo se mu zdraví, škola i vztahy s ostatními.

Proto dávalo smysl, že mu zaměstnanci používání telefonu omezili. Zároveň jsme jim ale doporučili, aby sepsali jasná a srozumitelná pravidla pro všechny děti – aby každý věděl, kdy a proč může být mobil omezený.

Jak by to mělo podle nás s mobily fungovat v dětských domovech nebo třeba ve výchovných ústavech?

  • Každé dítě by mělo mít možnost mít svůj mobil u sebe.
  • Mobil děti musí mít možnost používat, kromě chvílí, kdy to jasná pravidla nedovolují – třeba během vyučování, jídla, společných aktivit nebo v noci.
  • Ředitel nemůže všem dětem v zařízení plošně odebrat jejich mobilní telefony.
  • V konkrétním případě ale může ředitel mobil dočasně uschovat, pokud jeho používání dítěti škodí nebo ho ohrožuje.
  • A když ředitel telefon někomu uschová, musí jasně a konkrétně vysvětlit, proč se to stalo – nejlépe i písemně.