V březnu pražská Nová radnice hostila finálové kolo prestižní Olympiády lidských práv. Záštitu této soutěži udělil i veřejný ochránce práv.
V rámci osmého ročníku soutěže se utkalo 42 studentů a studentek středních škol z celé České republiky. Pořadatel soutěže, spolek Leges Humanae, v letošním roce zvolil témata související s problematikou politické korektnosti, lidskoprávní činnosti Evropské unie a nenávistných projevů v online prostoru. Finálové téma „Nenávistné projevy na internetu" bylo zařazeno na doporučení Kanceláře veřejného ochránce práv.
Studenti a studentky se měli především pokusit vymezit, kdo může být v České republice obětí online nenávisti a zda všechny oběti mají stejný přístup k účinné ochraně. Dále se měli věnovat odpovědnosti provozovatelů internetových sociálních sítí v souvislosti s nenávistným obsahem. Měli se také zamyslet nad tím, co by bylo třeba změnit, aby do budoucna nenávisti v online prostoru ubylo.
Mezi finalisty a finalistkami vesměs panovala shoda, že online projevy nenávisti jsou výrazně negativním společenským jevem. Někteří z nich se ptali i po příčinách vzniku online nenávisti. Zatímco dle některých se k nenávistným komentářům uchylují především „osoby obklíčené a zmanipulované internetem“, respektive fake news šířenými na internetu (Tomáš Morgan (79.3 kB, Adobe Acrobat dokument)), jiní vidí příčinu spíše v neomezené anonymitě online prostoru. Jak uvádí jedna z finalistek: „V realitě je člověk někdo, ve virtualitě nikdo. Anonymita dává křídla." (Lenka Galatíková (18.6 kB, DOCX)). Další z finalistek dodává: „Lidé se urážek a podněcování k nenávisti na internetu dopouští především proto, že mají pocit, že se vždy schovají pod rouškou anonymity, nebo že za tyto věci nemohou být nikdy nijak potrestáni." (Tereza Pernicová (90.7 kB, Adobe Acrobat dokument)).
Nenávistný projev v současné době nemá legální definici. I proto se často liší pohled na to, kdo může být jeho obětí. Za typické oběti internetové nenávisti finalisté a finalistky označovali především příslušníky menšinových etnik, ras, náboženství, nositele některých politických názorů či uprchlíky. Někteří však ve svých úvahách zacházejí dále a kategorii obětí online nenávistí vymezují mnohem šířeji. Podle nich může být obětí nenávistných projevů prakticky každý z nás, „ať už jste příslušníkem národnostní menšiny, veganem, nesouhlasíte s názory pana prezidenta, chodíte do fitka, zajímáte se o chemii, měříte 150 cm, volíte Stranu zelených, v pátek večer čtete encyklopedie místo toho, abyste se šli někam bavit,…, nosíte jednu ponožku barevně pruhovanou a druhou puntíkovanou,…, cítíte se jako žena, i když jste se narodil jako muž, nebo jste pro okolí prostě jen divný" (Lenka Galatíková).
V neposlední řadě ve svých esejích finalisté a finalistky označovali, co by se podle nich mělo změnit, aby nenávisti na internetu do budoucna ubylo. Spektrum těchto "doporučení ke změnám" bylo velmi široké. Od úpravy algoritmů, jichž v současné době sociální sítě pro své fungování využívají, šíření vzdělanosti a internetové gramotnosti, přes zlepšení systému vyhledávání a mazání nenávistného obsahu a intenzivní veřejnou diskusi. „Sociální sítě, i přes velkou snahu, nejsou aktuálně schopny adekvátně reagovat na nenávistné projevy. Téma nenávistných projevů na internetu by také mělo být více diskutováno, jelikož jejich ignorování může přerůst až k hromadné diskriminaci, popřípadě rasismu." (David Heliman (7 kB, DOCX)). Jako vysoce důležitá se však jeví i společenská a morální odpovědnost jednotlivců – uživatelů internetu. „Pokud na internetu vidím něco, co uráží mě, mé okolí nebo některou ze sociálních skupin, měla bych se proti tomu jako zodpovědný uživatel postavit minimálně těmi několika kliknutími, kterými danou věc nahlásím." (Tereza Pernicová).
Studenti a studentky také varovali před přílišnou cenzurou a možnostmi jejího zneužití. Jak uvádí jeden z finalistů: „Nebylo by to poprvé, kdy by byla schválena nějaká míra cenzury, která však velmi hraje do karet vládním představitelům, a dala se tak zneužít k upevnění moci proti obyvatelům." (Petr Zouhar (55.6 kB, Adobe Acrobat dokument)).
Jsme potěšeni, že se čeští středoškoláci zajímají o témata spojená s lidskými právy a dokáží je uchopit s originalitou, nadšením a náležitou odborností. Téma online nenávisti je vysoce aktuální a nezbývá než doufat, že bude součástí intenzivní veřejné diskuse i v nadcházejících letech.
I my jsme se tématem nenávistných projevů v online prostoru v minulosti intenzivně zabývali – vydali jsme například rozsáhlý výzkum a doporučení.
Více k Olympiádě lidských práv zde.