Dětský domov nemůže sám určovat, na jakou střední školu dítě půjde. Musí se aktivně snažit do volby vhodné střední školy zapojit nejen dítě, ale i jeho rodiče.
Na ombudsmanku se obrátila dívka z dětského domova s tím, že z donucení dětského domova musí nastoupit na střední školu, na kterou nechtěla. Jednak je škola od dětského domova daleko, takže bude muset bydlet na internátu, ale také chtěla chodit na stejnou školu, na kterou chodí její sestra.
Zjistili jsme, že ředitel dětského domova postupoval v rozporu se zákonem. O volbě střední školy aktivně nemluvil s matkou dívky, která má pořád rodičovskou odpovědnost a je s dcerou v kontaktu. Ombudsmanka proto ředitele domova upozornila, že není oprávněn vybírat dětem střední školu, na kterou mají chodit, a nemůže je ani zastupovat v rámci přijímacího řízení. Po prošetření stížnosti dívky totiž měla pochybnosti i o tom, jestli a do jaké míry probral dětský domov otázku výběru školy se samotnou dívkou. Ukázalo se také – a ombudsmanka to řediteli domova vytkla jako velmi neférové chování – že dívce zatajili, že byla přijata i na střední školu, na které chtěla studovat.
Ombudsmanka vyzvala ředitele dětského domova, aby věc napravil. Ředitel proto dívce nabídl možnost přestoupit mezi středními školami a sociální pracovnici domova, která měla volbu střední školy na starost, udělil výtku za neplnění pracovních povinností. Rozeslal dopis všem rodičům dětí v dětském domově a nabídl jim intenzivnější spolupráci a poučil o tom i pracovníky zařízení, aby s rodiči i dětmi lépe komunikovali.