Italský Nejvyšší soud v listopadu 2014 zdůraznil důležitost asistentů pedagoga při vzdělávání dětí se zdravotním postižením, když rozhodl, že omezení přístupu asistenta pedagoga do mateřské školy po část dne je nepřímo diskriminační.
V tomto případě byl dítěti se zdravotním postižením navštěvujícímu mateřskou školu ustanoven asistent pedagoga. Ačkoli se asistent měl věnovat dítěti po celý den, škola omezila jeho působení na pouhých 12 hodin týdně, což umožňovalo dítěti navštěvovat školu pouze v dopoledních hodinách.
Rodiče dítěte se obrátili na soud. Na základě rozhodnutí soudu musela škola umožnit práci asistenta pedagoga v plném hodinovém rozsahu a navíc zaplatit 5000 € jako odškodné za nemajetkovou újmu.
Škola podala dovolání k Nejvyššímu soudu, který rozhodnutí nižších instancí potvrdil. Nejvyšší soud zdůraznil, že právo na přístup ke vzdělání patří mezi základní práva osob se zdravotním postižením. Ve svém rozhodnutí také odkázal na mezinárodní úpravu obsaženou především v Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením.
Podle soudu hrají asistenti pedagoga významnou roli při integraci dětí se zdravotním postižením. Jestliže škola z rozpočtových důvodů změnila odsouhlasený individuální plán žáka, dopustila se tím dle názoru Nejvyššího soudu nepřímé diskriminace z důvodu zdravotního postižení.