Jaké jsou zkušenosti ombudsmanky s mladými dospělými odcházejícími z ústavní výchovy?

Ombudsmanka včera vystoupila na konferenci Dítě v systému, kde mimo jiné hovořila o své zkušenosti s mladými dospělými odcházejícími z ústavní výchovy.

V této oblasti se zabývala podněty týkajícími se smluv, které mohou mladí dospělí uzavřít s ústavním zařízením a zůstat tak i po zletilosti v zařízení. Stejně tak s mladými dospělými a řediteli zařízení komunikovala o podmínkách dobrovolných pobytů.

Koncept dobrovolných pobytů by měl, dle názoru ombudsmanky, spočívat ve vytvoření smysluplných podmínek, které dospívajícím, dosud dlouhé roky přivyklým na omezující režim zařízení (ve srovnání s přirozeným rodinným prostředím), umožní poznat a zvládnout zletilostí čerstvě nabytou svobodu. Cílem dobrovolného pobytu by proto mělo být především vytvoření bezpečného prostoru, z něhož mohou dospívající odcházet a kam se mohou bezpečně vracet. Prostoru, který jim vytvoří podmínky pro osobnostní dozrávání a osamostatňování, i s možností dělat chyby. Prostoru, kde podporující personál bude dospívající více doprovázet než jen formálně kontrolovat.

Dobrovolné pobyty představují do jisté míry funkční systém. Ombudsmanka však nepovažuje za šťastné, že jsou vykonávány v síti zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Shledává jako potřebné, aby byl vytvořen jiný koncept, autonomní systém podpory pro mladé dospělé. Doporučila již v minulosti Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy předložit novou právní úpravu. Nicméně s tím vědomím, že reforma systému péče o ohrožené děti není v současnosti stále vyjasněna. Odkázala na příklad dobré praxe např. v sousedním Rakousku, kde studující mladí dospělí mohu bydlet v samostatných bytech.

V minulosti se ochránkyně zabývala také případem chlapce, který se chtěl po zletilosti vrátit do dětského domova. Přečíst si o tom můžeš zde.